Plemeno dobrmana a jeho historie

Vznik plemene dobrmana je nerozlučně spjat se jménem jeho duchovního tvůrce, jímž je Karl Fridrich Louis Dobermann (1834-1894). Byl to člověk mnohostranného zaměstnání. Ve funkci výběrčího a exekutora byl často na cestách, které tehdy nebyly zrovna bezpečné. Patrně při těchto pochůzkách si uvědomil důležitost a potřebu schopného psa - průvodce, který by ho spolehlivě ochránil proti případným útočníkům.

Na svém dvorci měl neustále větší počet psů, jichž chovatelsky využíval se záměrem vyšlechtit psa, který by plně vyhovoval představám a požadavkům Dobermanna. Dodnes se však neví, jaká plemena křížil, a ani nejsou spolehlivě známy pohnutky, které ho vedly k vytvoření nového plemene.

K. L. Dobermann zemřel v 60 letech. Nikomu nic nesvěřil, a tak zůstalo volné pole k domněnkám a dohadům. Podle jedné teorie byli základem dobrmana staroněmecký ovčák a hladkosrstý pinč. Jiní se domnívají, že jedním z praotců byl rotvajler, křížený s hladkosrstým pinčem. Spolehlivé doklady všek nejsou, ani pro, ani proti tomuto tvrzení. Oto Göller, který byl pokračovatelem v díle K. L. Dobermanna, tvrdil, že při vzniku dobrmana se uplatnil německý ovčák, krátkosrstý ohař, modrá doga a německý hladkosrstý pinč.

Podle jiné verze měl chovatel Dietsch šedou fenu podobnou pinčovi, kterou kryl černým řeznickým psem, jenž pocházel z křížení ovčáckých a řeznických psů. Potomky tohoto spojení prý Dobermann křížil s německými pinči a z jejich potomstva podle údajů vznikl dobrman. Pod pojmem řeznický pes se patrně rozuměl předchůdce rotvajlera.

Chovatelským produktům Dobermanna se říkalo nejdříve baruchové, později Dobermannovi psi nebo dobrmanští psi - byli to psi ještě dosti hrubí, syroví a nedostatečně prošlechtění.

Výstavbu plemene dovršil Oto Göller, který měl doma neustále 80 psů. Skupovával dobrmanské psy a uskutečňoval s nimi velmi cílevědomý výběrový chov. Plemeno propagoval všemi prostředky. Odchovy prodával na všechny strany, mnoho psů prodal i do Ameriky. Plemeno přivedl na nejvyšší stupeň dokonalosti, jeho působení má pro vývoj a rozvoj plemene zásadní význam.

Mezi další pionýrské chovatele patří Goswin Tischler, majitel chovné stanice Grönland, a Gustav Kounholz, majitel chovné stanice Alan Athen.

Dobrmanští psi vzniklí ze záhadné směsi psů nevzbuzovali na počátku mnoho důvěry. Proto je tím více třeba obdivovat se tomu, jak krásný se ukázal konečný výsledek. Rozhodně lze těžko uvěřit, že vznikl z takové všehochuti plemen, jak se tvrdí.

A HISTORY OF THE DOBERMANN BREED (By Philipp Grünig 1934)